Pouliční umění - jak vznikla malba v Kotorské ulici

Procházela jsem kolem baráku na ulici Kotorská. Nechodím tam zas tak často, ale vždy když procházím kolem, zrak mi padne na obrazy namalované na fasádě na bocích domů. Ten první je nějaká toskánská krajina, druhý jsou golfisti. Proč toskánská krajina?, ptala jsem se párkrát sama sebe. A dnes mi byla ta otázka zodpovězena.

Šinu si to totiž kolem a vidím, že toskánskou krajinu někdo „vyzdobil“. Respektive nějaký darebák na něj zřejmě načáral modré nápisy a jiný kreativec – někdo z baráku, asi – ty nápisy nějakým činidlem rozmazal a nadělal z nich mraky. A nechal na boku baráku vzkaz. "A příště to už vy blbečci sprejeři neničte!"

Stála jsem nad ním a četla si ho nahlas. Procházel kolem mne člověk z baráku a povídá:

„Myslíte, že to bude fungovat?“

„No, to těžko říct,“ odvětila jsem. „Úplně nechápu přemýšlení těchto lidí. Načmárat to někde na holou hnusnou šedou stěnu, tak to ještě pochopím, ale na obraz..“

„No, kdyby se aspoň snažili něco namalovat, ale to jsou takové čáranice,“ říká pán.

„Jo, to máte tak, že psi očůrávají patníky a někdo hold čmáře na volné plochy, nejde o umění.“

„No, ale zase si říkám, byli jsme jinší? My jsme připosraní stahovali komunistické vlajky za prvního máje, nebo si pamatuju jak jsem šel nametený z hospody a ohnuli jsme značku..něco vám povím, co jsem teď nedávno četl. „Nechápu svého syna, zajímají ho úplné nesmysly, poslouchá strašnou hudbu, které se ani nedá říkat hudba, rebeluje proti všemu..“ víte, kdy to ten člověk napsal? V patnáctém století,“ nadhodil, a společně jsme se bavili nad dnešní mládeží.

„Chcete vědět historii tohoto obrazu?“ zeptal se mne pak pán a já samozřejmě přisvědčila. Tak tady ji máte a taky se dozvíte, proč to Toskánsko :-)

On totiž jak se ten barák předělával, tak správkyně domu se znala s nějakým umělcem. Domluvili se za čtyři flašky, že tam něco namaluje. Plus pak ještě přihodila nějaké peníze italská restaurace sídlící naproti, která má venku zahrádku a samozřejmě je v jejím zájmu, aby v pozadí nebyli graffiti, ale něco pěkného. A jak přihodili, tak se přitom i domluvili, že tam výtvarník namaluje nějakou itošku.

„A co na to obláčky říkáte?“ ptá se mně pán.

„No, já nevím, mně to přijde barbarské,“odpovídám.

„Víte, mně se to zas s tím líbí víc.ta toskánská krajina byla hrozná.“.

..a pak jsme vykládali v podobném duchu dál a dál, až zmizel.

Podívala jsem se na tu stěnu jeho očima a pravda. Něco na tom je, po těch čtrnácti letech to obrazu dodalo nový drajv a i kousek vtipu. A líbí se mi ta lidská kreativita. Jen doufám, že to nějaký idiot zase nezačmárá.

< zpět