Obraz na zakázku - jak na něj

Mocný gůgl analyzér mi řekl, že na tyto stránky hojně zavítají nejen lidi, co třeba nějaký obraz shání, ale také ti, co sami maluji. Takže tento článek sepisuju spíše pro ty z vás, co patříte do skupiny samotvůrců, výtvarníků a svá dílka prodáváte. Je to vlastně takové přenesení zkušeností jak malovat obraz na zakázku.

Obraz na zakázku - berte to pozitivně :)

Předně chci říci, že ačkoliv ze všech stran slyším, že malovat obraz na zakázku je ta nejhorší výtvarná akce, já to tak černě nevidím. Protože malovat obraz na zakázku znamená mít kupce dokonce ještě předtím, než jsem něco vytvořila, což je v dnešní hyperkonkurenční době věc obrovské výrazné plus. Tím ale pozitiva většinou končí. Zbytek článku tedy o tom, jak se vyrovnat s tím vším ostatním.

Ono totiž ať je to IT, stavba domku, nebo obraz, vzniká tu velký problém při přenosu představ. Mám zrovna na mysli svou poslední zakázku, která mne inspirovala k napsání tohoto článku. Paní chtěla po mně kopii prodaného obrazu – ne vytištěnou, samozřejmě, ale přemalovanou. To se mi stává poměrně často, ono asi podobně smýšlející lidi, které se snažím k sobě přitahovat, mají podobný vkus. Nicméně tentokrát jsem udělala velkou chybu. Vždycky v komunikaci dodávám:

"Nebude to ale přesná kopie, každý obraz vzniká de novo, můžu se pouze snažit přiblížit originálu."

Jelikož reakce byla pokaždé ve stylu, že tato informace je jasná a očekávatelná, tentokrát jsem ji z nedbalosti zapomněla dodat. Při přemalování obrazu tedy následovalo zklamání, že obraz nevypadá přesně jako originál.

Jak si vyjasnit představy

V tu chvíli jsem pochopila, že paní chápe pojem slova „kopie“ v mnohem užším měřítku, než já. Co je pro mne kopie, to byl je pro ni jiný obraz. Takže po vyjasnění jsem se snažila obraz přiblížit originálu ještě blíže. Nakonec dopadl, podle mého názoru, lépe, než originál, přesto byla paní zklamaná, a obraz už si nechat nechtěla.

A jsme u kamenu úrazu, řeč je prostě subjektivní. Teď jsem to vyjasnění opravdu trochu odflákla, po předchozích pozitivních zkušenostech. Kdybych chápala už od začátku, co paní přesně chce, nemusela jsem se hodiny mořit s obrazem a jednoduše bych napsala, že přesné kopie bohužel neprovádím.

Takže moje poučení pro příště a rada pro všechny, co stojí na začátku zakázky: vyjasnit si, co ten druhý chce, je nejdůležitější část z celé tvorby. A nejenom vyjasnit, jakáže je ta představa.. Ale opravdu vyjasnit co nejlépe každý detail, kolik čeho, co přesně, jako kdyby člověk mluvil s cizincem. Protože on de facto pro nás každý člověk je tak trochu cizincem, s jinou povahou, jinými zkušenostmi, a tedy i jiným náhledem na význam vět. To je vlastně gro i všech hádek a konfliktů :-) Vzpomínám si teď na jinou zakázku. Stejně jako výše zmíněný obraz jsem ji musela čtyřikrát předělávat, jak se prohlubovalo mé pochopení zákazníkovy představy. Protože, když teď budu mluvit z strany zákazníka, já taky často nevím, co chci, jenom až je to hotové, tak vím, co nechci. Ale podle mne je součástí řemeslníkova servisu co nejvíce pomoci klientovi ujasnit si svou představu.

Úplně nejhorší varianta asi je, když zákazník konkrétní představu nemá a dá vám volnou ruku. Zní to sice krásně, trefit se ale do jeho vkusu je věc nemožná. V takovém případě se snažím nasměrovat člověka, aby mi poslal alespoň pět nějakých obrazů, co se mu líbí, a snažil se nadefinovat, čím jej přesně zaujaly. Prostě a jednoduše, pomoci mu si tu představu vyjasnit.

Smlouva a peníze předem

Říká se, že člověk by si měl brát zálohu předem a pojistit se smlouvou. To je trochu na zvážení. Já osobně to nedělám. Asi zatím z nedostatku negativních zkušeností, krom výše zníněného  případu, mé zakázky vždy vyšly ku spokojenosti všech zúčastněných. Některé lidi můžete odradit, když budete chtít platit za něco, co ještě není ani v začátku. Na druhou stranu, pokud musíte kupovat speciální materiál, který byste jinak nekupovali, asi je namístě si vzít alespoň do začátku něco na ten materiál. Nicméně, pokud kreslíte portréty, to je asi jiná káva. Protože u portrétů, když si ho nakonec ten člověk nepřevezme, můžete ho vyhodit. Já jsem, tedy kromě dvou, malovala na zakázku zatím jen obrazy, které bych dříve či později prodala i komukoliv jinému.

Dnes chce spoustu lidí peníze, zakázky a proto bere v podstatě všechno, i to, co je nad jejich síly. Už jsem viděla portrétisty, kteří kreslili portrét, který se nositeli v nejmenším nepodobal..Dnešní doba nenahrává tomu, říci, že něco neumím a nezvládnu. To je velká chyba a ztráta času jak vás, tak zákazníka, tak materiálu. Proto doporučuji vzít jenom ty zakázky, o kterých vím, že na ně stačím. Případně, říci dopředu: Za výsledek neručím, takže se domluvíme, až bude hotovo. A brát tu zakázku jako takový cvičný pokus. Na jehož konci v případě neúspěchu neproběhne zklamání, protože nikdo nikomu nic nesliboval.

Tak přeji hodně povedených zakázek a spokojených zákazníků.

 

< zpět