Jak malovat -díl I.

Na vernisážích se mně často ptají lidi, kde beru inspiraci? Jak vlastně malovat, přenést své představy na papír či plátno? Nejdůležitější je začít.

 

Jak začít malovat

Malování v dětství

Většina lidí si nemusí klást otázku „jak začít malovat“, protože kreslení a malování je všem lidem přirozené už od dob, kdy dostali poprvé do ruky tužku. Nejtvořivější je člověk opravdu ve věku do šesti let, kdy nezná materiálové hranice. Dáte-li před malé dítě barvy, štětec a papír a přijdete za deset minut, může se vám stát, že papír i štětec bude naprosto netknutý, zato dítě a stěny ve vášnivém zaujetí pomalované. Až postupem času se dítě učí, jak se má kreslit a malovat správně. Že barvami se maluje na papír, že sluníčko je žluté a kočka má čtyři nohy. Všechno tohle se učí ale vlastně proto, aby se to v pozdějším věku zase odnaučilo. Dnes se ve výtvarném umění cení hlavně inovace. Kdybyste viděli starší dítě blížit se se svíčkou k plátnu, nebo válet se nabarvené po papíře, asi z toho velkou radost mít nebudete, přesto dospělý, který přišel s těmito technikami, dnes je uznávaným umělcem. Ne nadarmo říkali ve své době o Pablovi Picassovi: „Když byl malý, maloval jako stařec, když je starý, maluje jako dítě“. Zanechat svůj trvalý otisk v prostoru máme v sobě hluboce zakořeněný, jen některým lidem bohužel autorita tak dlouho vštěpovala, že jejich malování je hrozné, až jej opustili a zanevřeli na něj a zapomněli na spontánnost, kterou měli v dětství. Proto hlavní otázkou vlastně není „jak začít malovat“, ale spíše „jak znovu začít malovat“.

Jak kreslit

Umění pozorování

Tahle cesta k utlumení spontánnosti ale samozřejmě není samoúčelná. Utlumení spontánnosti je bohužel jen vedlejší doprovodný efekt umění zachytit výtvarně realitu. Dá se tedy říci, že tato cesta potlačování a znovunalézání talentu je pro efektivní výtvarný vývoj nevyhnutelná. Až ten, kdo umí překreslit objektivní realitu, dostává technickou svobodu k tomu zachytit své představy. Dobrý pedagog však umí učit jak technickou zdatnost, tak zároveň rozvíjet spontánnost a kreativitu. Pro zachycení reality je nejdůležitější umění pozorování. To je jediné, co dělá rozdíl mezi přesným a nepřesným obrazem. Pokud si chcete toto umění zachytit realitu procvičit, cesta je velmi jednoduchá.

Jak procvičit kreslení

Noste všude obyčejnou tužku, gumu a papír a kreslete. Začněte s nehmotnými objekty jednoduchého tvaru – jablko, krabici. Pořádně si prohlédněte délku hran, zkuste naznačit strukturu. Na trhu je spousta knih, jak se naučit kreslit , ale ve skutečnosti je celá dovednost kreslení pouze o cviku. Platí jednoduchá rovnice, že čím víc toho nakreslíte, tím lépe budete kreslit. Počáteční pokusy budou možná hodně nedokonalé, ale s postupem času se budete čím dal více zlepšovat. Kreslení je pouhá řemeslná technická dovednost, můžete ji procvičovat v jakémkoliv prostředí a jakémkoliv stavu. Není k němu mít třeba žádný talent a naučí se ho každý, jen někomu toto učení trvá déle kvůli menšímu pozorovacímu talentu, Kresba něčím, co má pevnou stopu, tedy tužkou, uhlem pastelem, je pro tuto technickou dovednost vhodnější, než malování tekutými barvami, protože kresebné prostředky jsou snadnější na vedení po papíře, než tekuté barvy. Jakmile ovládnete předměty základních tvarů, můžete pokročit k složitějším předmětům. Nejvyšší metou je kresba věcí a bytostí v pohybu - nejideálnější prostor pro tento nácvik je dětské hřiště. Děti neposedí na místě ani pět sekund. Pokud jsou vám blízká zvířata, skvělý prostor najdete také v zoo. U zachycení pohybu už přichází další aspekt tvorby – zčásti musíte použít paměť, zčásti fantazii. Jakmile ovládnete kreslení toho, co vidíte, najednou zjistíte, že se vám snadněji přenáší na papír i vlastní myšlenky. Je to jednoduše proto, že se vám uvolnila ruka a posílilo neuronové spojení, které může za proces kreslení. Máte takzvaně „vykreslenou ruku“ a můžete přejít na malbu.

Jako každé neuronové spojení, i toto časem při nepoužívání ochabuje. Proto i umělci používající výše zmíněné válení po papíře by měli čas od času něco nakreslit, jinak sami sobě podtrhávají základy výtvarného umění.

V příštím díle se zaměříme na přirozený přechod od kreslení k malbě. V mém blogu najdete také praktické tipy, jak namalovat pěkný, líbivý obraz.

 

 

 

 

< zpět