Barbora Kuňáková

logo
Výtvarnice na volné noze. Když zrovna nemaluji, pobíhám po zahrádce nebo plavu. Mým posláním je přinášet do světa pozitivní energii a přetvářet ho v lepší místo k žití. Cítíte-li to podobně, spojte se se mnou přes sociální sítě.

Follow Me:

Pozitivni obrazy | Malování na Petříně
408
post-template-default,single,single-post,postid-408,single-format-standard,ajax_fade,page_not_loaded,,select-theme-ver-3.7,side_area_slide_with_content,wpb-js-composer js-comp-ver-5.0.1,vc_responsive
petřín

Malování na Petříně

Abych mohla každý den malovat, vstávám poslední dobou mezi pátou a šestou. Dnes se mi to ale nepovedlo a proto mne „svrběly ruce“. Sebrala jsem tedy odpoledne dítě, koupila si akvarelový A4 přenosný blog, sebrala barvy a šly jsme na hřiště pod Petřín.

Jedna z věcí, které na akvarelu nejvíce miluju, je jeho obrovská skladnost. Mám sice tu největší paletku se 24 barvami, ale i tak se mi pohodlně vejde do baťohu společně s náhradním oblečením, svačinkami a všemi těmi ostatními věcmi potřebnými pro dítě.

Říkala jsem si, že snad v Petřínském parku najdu nějaké místečko, které si budu moci alespoň načrtnout. A jaké bylo moje pozitivní překvapení – přímo z hřiště byl pohled na Petřínskou věž, s dominantním velkým stromem. Vypustila jsem tedy malého krakena do víru hřiště a roztahala si tužku a barvy.

petřín

V akvarelu je pro mne velkou inspirací oregonský malíř Michael David Sorensen. Až on mne „naučil“ jak využívat světlo a stín, protože to dotáhl dá se říci do extrému. Při studování akvarelu jsem si všimla, že podobně barvy používají i ostatní malíři, jejichž díla se mi líbí. Ta technika stojí hlavně na neustálém vysokém světelnostním kontrastu jednotlivých vrstev krajiny. Také jsem se, co se týká krajin, dost uvolnila a nechala promluvit intuici a jasné barvy.

Zanedlouho slunce dosáhlo obrovského žáru a mně schly barvy přímo po nanesení tahu. To je nežádoucí, když je chcete míchat do sebe. Přesunula jsem se na zem do stínku. Kolem mne chodily starší děti a stydlivě mi koukaly do papírů. Ačkoliv jsem tam ještě neměla nic kromě pár barevných skvrn, všechny chodily a chválily, jak je to hezké. To jsou děti… Nicméně, děti umí vidět krásu a rozdíl mezi profesionálními akvarely a školními vodovkami je opravdu obrovský, takže i ty velmi jasné a syté barvy na malé ploše už vypadají dobře. Tak měly alespoň děti zážitek, že viděly, jak vzniká obraz.

Petřín jsme nedomalovala, protože malá krakenka se vydala nějakou dírou z hřiště pryč. Po dlouhé procházce jsme však na závěr dne našly hřiště další, kde jsem mezi kolotočováním a běháním s prckem stihla obraz téměř dodělat. Úplný závěr a poslední tečku jsem položila o půl desáté večer.

Jala jsem se zkoušet vyrábět paspartu z kartonu a tapet. Na internetu člověk najde hodně návodů. Nicméně hloupě jsem použila vlněnou lepenku místo ploché a pasparta je příliš měkká. To by ani nevadilo, ale povedlo se mi ji při lepení zabarvit. Dělala jsem vodící linky propiskou, která se mi však při kontaktu s lepidlem rozpila. Tím varuji: Vodící linky na cokoliv co chcete lepit už vždy v budoucnu pouze tužkou 🙂

Radši paspartování a rámování nechám příště na profesionálech.

pasparta

No Comments

Post a Comment

Nová technika – ACRYLIC SWIPE!

vesmir_obraz

Zkoukněte ZDE